Černé Díry

Černá díra je vlastně zhroucená hvězda, u které se většina její hmotnosti zcvrkla do sebe (imploze) a vytvořila bod ve vesmíru ohromně malý avšak působící ohromnou gravitaci. Černé díry nikdy nezanikají a ve vesmíru je jich plno. V blízkosti černé díry plyne čas pomaleji, protože černé díře neunikne ani světlo natož gravitace. Horizont Událostí černé díry je místo, za kterým není možný návrat. Lze je ve vesmíru najít díky deformaci prostoru, která za nimi vzniká. Pokud hvězda nezanikne přirozeným způsobem je pravděpodobně zlikvidována černou dírou. Otázkou je, co se děje uvnitř černé díry, jak to tam vypadá a asi nejdůležitější otázka: pokud čas ubíhá u černé díry pomaleji, není možné, že u horizontu událostí by musel člověk na svou smrt čekat třeba tisíc reálných let.

http://web.duke.edu/~jma24/SPS/Black%20Hole%20Edit.jpg

No, černé díry jsou stále velkou záhadou. Otázkou je třeba i to co se stane s tm co nasála černá díra. Připojí se to k malé hmotě uvnitř gravitačního pole? Nebo se s tím stane něco jiného.

PS: Z čeho je ten obrázek úplně dole?

Někde sem i četl, že černý díry sou brány do jinejch vesmíru popřípadě jakýsi červí díry, který ovšem všechno co pohltí rozloží na minimum a až pak to vrátí na druhou stranu, kde končí. Ale teoreticky pokud tam ta hmota zůstává tak je možný, že Černá díra se stává pořád silnější a silnější. Když se třeba nějaká černá díra přeplní může to vést k velkýmu třesku v mnším měřítku?

PS: tak ze Stargate. Konkrétně 2. série 16. epizoda

Také možnost. Třeba se ale může stabilizovat, slábla by přitažlovst a postupně by se ta hmota uvolnovala zpět.

Derk Yall napsal:

Také možnost. Třeba se ale může stabilizovat, slábla by přitažlovst a postupně by se ta hmota uvolnovala zpět.

To neni možný, protože ta hmota co pochází z toho slunce tam pořád je a nedovolí svojí gravitaci uniknout. Každá částice nedovolí uniknout druhý a tak to na sebe navazuje. Unik se mi nezdá pravděpodobnej

No, velký třesk je také defakto únik částic od sebe.

Derk: ale tam to ovlivnil neuvěřitelný tlak. Všechna hmota vesmíru v malém prostoru je přece jenom víc než jedno slunce v malém prostoru. Třeba právě takhle vznikl vesmír. Že černá díra pohltila všechno a došlo k nestabilitě a ta ro vyvrhla zpátky.

O vzniku vesmíru je hodně teorií, ale zdá se to pravděpodobný.

Třeba takhle ten vesmír funguje donekonečna. Že na konci je jedna černá díra, která znovu obnoví všechnu hmotu co pohltila.

Tahle teorie by by možná měla nejmíň neznámejch.

No, spíš způsobuje víc neznámých než by se na první pohled zdálo. Třeba kde by se tato super černá díra vzala. Byl předtím vesmír jen jednou velkou galaxií, která se zhroutila do sebe? Nebo se postupně galaxie zase přiblížili k sobě a vzniklá černá díra je vtáhla?

No složila se z menších, který vznikaly hroucením hvězd....

Stále je to ale jedna z teorií, které se navzájem vyvracejí, či potvrzují.
Pokud se skládali do sebe, znamenal by to, že všechno vtáhnuté do černé díry se přidá k její hmotě a tudiž by to vyvrátilo teorie jako cestování přes ně.

No vyvrátilo by se to nakonec až by všechny menší díry utvořily super díru. Za všechno by mohl tlak. Například v Zemskym jádru je kov, kterej by měl roztéct, ale vzhledem k vysokýmu tlaku zůstává úplný jádro pevný. Přes černý díry se nedá cestovat, teda rozhodně bych to nezkoušel. Gravitace je tam tak vysoká, že nic neunikne a to by mi už nějakou tu hrůzu nahnalo.

prostě v černých dírách je značné množství záhad, přestože princip je jakžtaž jasný a vysvětlený, stále o nich víme málo. Nechtěl bych být v kůži těch chudáků co v budoucnu budou zkoumat černé díry z blízka.

No z dálky by to možná nebylo špatný to vidět. Například jak černá díra zničí hvězdu. Přece jenom takový věci člověk nevidí každou chvíli. Snad se žádná díra nedostane do naší Sluneční soustavy. I když vidět černou díru na obloze by bylo tuze zajímavý...

No, bylo by to dost narušující, jestli by takhle černá díra vcucla paprsky vzdálených hvězd a na obloze by byla místo jejich normální lokace tma.

Derk Yall napsal:

No, bylo by to dost narušující, jestli by takhle černá díra vcucla paprsky vzdálených hvězd a na obloze by byla místo jejich normální lokace tma.

záleželo by na jaký by si byl polokouli. Ale na jedný by určitě nebyly vidět hvězdy. Ale pohled na to jak těsně po východu je Slunce růžový a dá se na něj koukat pohlcováno hned vedle černou dírou...mňamka.

Škoda že v Černý díře nezůstává hmota pohromadě ale je z ní jen kaše atomů. Možná dokonce i kvarků, ze kterejch vznikl vesmír. Zkrátka maximálně rozložený.

no teda čiernu dieru možeme nazvať aj Gigantickou skratovačkou všetkích druhov materialov a vecí, atď. no čo som pozeral na discoveri tak že sa tento vesmír alebo viaceré točia lebo su priťahované 4ervou dierov u oprostred tohto blazneveho kolotoča a tato čierna diera raz ked sa jej dostatne Slnečná sustava do dosahu našu sustavu zhltne ako tie predošlie a následujúce. No ale je tu ta možnosť využívať čierne diery ako brány do iných vesmírov, let ntreba zistiř ako a musi sa spraviř pár víprav ktore sa pusřia do nej a ked sa zhmotnia poskúsia sa op)ř vrátit cez tú kotrá ich vyvrhla

nemáte někdo odkazy na downlaod některých dokumentů o Černých dírách?

Pár seriozních příspěvků k tématu černých děr co sem našel na jiných diskuzích:

Říkáte že kdýž někdo padá k horizontu událostí, pro vzdáleného
pozorovatele tam padá nekonečně dlouho, ale on sam podle svého
vlastního úsudku(pokud už není mrtvý) horizontem projde. V tom je ale
chyba, protože nekonečně dlouho znamená nikdy, takže jeden vidí že tam
spadne a druhy vidí že ne. To jsou dvě různé reality, které si navzájem
odporují, ANO vs. NE,

navíc by to znamenalo že pro vnějšího
pozorovatele (a to jsou uplně všichni) do černé díry nikdy nic
nespadne, proč se tedy zdyšuje hmotnost ČD?

Není nic divného na tom, že při pádu
do černé díry tam z jedné soustavy spadne a zdruhé ne. Jak předmět padá
tak si všímá, že okolí stárne neuvěřitelně rychle. Ba dokonce ve
vzdálenosti r = 2M to rozjede se svým stárnutím až do nekonečna. Po
překonání horizontu (pozor, horizontu pro okolí, on svého horizontu
nikdy nedosáhne) okolní vesmír pro něj zanikne. No a okolí jednoduše ho
vidí padat, ale ve vzdálenosti r = 2M je zkrátka nikdy nespozoruje
(nikdy nezestárne do nekonečna). Pokud si dobře představíte jak komu
tiká čas, dá se to pochopit celkem snadno a nedochází k žádným
paradoxům. Rozlišení pojmů ANO, spadne a NE, nespadne je relativní. Při
studiích STR přídete na to, že jevy, které se mohou z jednoho pohledu
jevit souačasné, mohou nastat z druhého pohledu ve zcela jinou dobu. A
v extrémních situacích (horizonty černých děr) dokonce jednen z jevů
pro některého pozorovatele nemusí nastat nikdy (= nasatane až v
nekonečném čase).

Nyní, pokud někdo studujete přímo OTR, tak bych připomenul:

Napsal jsem pouze dvě složky metrického tenzoru, ostatní nejsou tolik
důležité. Toto je hodnota pro pozorovatele zvenčí (přesněji nekonečně
daleko, nebo zkrátka rozumně mimo dosah gravitace). Bude platit, že ve
vzdálenosti r = 2M, lépe ve vzdálenosti o něco větší (blízké) ke 2M v
geometrizovaných jendotkách, bude mít posunutí směrem k černé díře
nekonečně velký prostoročasový interval (při 2M = r bude platit, že
složka g_rr bue nekonečně velká). Při hlubším prozkoumání této metriky
zjistíte, že světelný kužel při přibližování se k horizontu bude užší a
užší (světelné čáry se budou blížit k časové ose) a v úplné blízkosti
horizontu zkrátka není možné se pohybovat. Pouze cestovat časem (=
prostě stát a stárnout). To je vše z pohledu člověka mimo dosah
gravitace (vůči němu jsme vztahovali metriku). Čili výsledek bude to,
že bude padat k horizontu, ale nikdy jím nepronikne. S pohledu onoho
padájícího předmětu bude sitace na první pohled dost komplikovaná (jeho
metrika se bude měnit a tím i poloha horizontu události, ve skutečnosti
bude před ním horizont události ubýhat do středu, něco jako horizont
události je vždy "kus vedle", nikdy ne přímo ve vás). Pro každou
částici bude totiž vždy platit, že světelný kužel sestrojený z
pozorovatele stojící přímo v ní bude klasický jako minkovsky (je to
lokální inerciální systém). Padající předmět tedy bude pozorovat, jak
se přibližovat do nitra černé díry, že takováta černá šlupka se bude
zmenšovat až uvidí samotnou hmotu černé díry a do ní zkrátka žuchne.
Průšvih je z časem. Okolí už jen když se octl ve vzdálenosti 2M bude
mít napočítaný nekonečně veliký čas.


Podle OTR je dáno, co se odehrává pod horizontem událostí. Těleso
je nucené řítit se do nitra ČD. Funguje to tak, že se musíte (v
závislosti na vzálenosti) pohybovat vyšší než určitou rychlostí, která
může být i větší než rychlost světla. A co se týče času, tak ten tiká
rychlostí v intervalu, který může být i záporný do stejné míry jako
kladný. Čili je možné putovat do černé díry a v okolí jde čas pozpátku.
Ale stejně tak podle OTR nelze nikdy horizuntu dosáhnout. Z pohledu
padajícího tělesa také ne (horizont utíká). Může však dosáhnout pozice,
které je pro druhého horizontem události. Co je podstatné. Nikdo nebude
pozorovat střet horizontu s čímkoli jiným. Řekl sem tu v předhozím
psaní někde, že těleso pronikne horizontem s pohledu sebe sama. Bylo
tím mylšeno ne svého, ale někoho jiného.

Tohle říká OTR kolem
černé díry. To, co se bude dít s objekty kdekoli u černé díry je pomocí
OTR vše vysvětlené a v ničem není žádná záhada. Problémy nastávají u
jiných případů (když černá díra rotuje a nebo když disponuje nějakým
nábojem).

Nečetl jsem to všechno, ale přijde mi, že vaše znalosti z oblasti teoretické astrofyziky, konkrétně černých děr, nejsou ekvivaletní vašim řečím o nich

Jak již zaznělo, černá díra je pozůstatek masivní hvězdy, která v důsledku gravitačního kolapsu pohltila sama sebe. Je to velmi malý objekt s neuvěřitelně velkou hustotou (ani ne tak hmotností, ta je jen VELKÁ). Její gravitace je tak silná, že zakřivuje časoprostor nekonečně. Co to znamená? Představte si časoprostor jako síť. Je celá rovná, nikde žádný kaz. Teď tam dáme nějaké hmotné těleso, třeba planetu nebo hvězdu. Síť se pod ní prohne. Pokud teď bude po síti klouzat nějaký malý objekt, který ji tolik neprohýbá, sklouzne snadno do prohlubně. Působí na něj gravitace. Čím větší gravitace, tím větší zakřivení časoprostoru a tím větší prohlubeň a tudíž tím rychleji tam objekt spadne. Černá díra tam udělá nekonečnou prohlubeň, bezednou jámu. Průšvih je, že ta časoprostor není jen síť, ale je standardně třídimensionální (těch rozměrů je víc, ale to už bych šel do teorie strun a to snad jindy). Když ho zakřivíme, tak se z něj stane čtyřrozměrný objekt a to je trochu těžké představit si. Důležité však je, že čím více se blížíme černé díře, tím větší gravitační silou na nás působí a tím se i zvyšuje úniková rychlost. Černá díra má právě tu vlastnost, že úniková rychlost s určitou vzdáleností překročí rychlost světla a protože rychlost světla se nedá překonat, jsme po překročení této hranice nenávratně ztraceni. Právě tato hranice je horizont událostí. Za horizontem událostí už nic neunikne, ba dokonce ani světlo (má menší než únikovou rychlost a není nehmotné) Navíc jak nás černá díra přitahuje, zvyšuje se i naše rychlost a tím pro nás plyne pomaleji čas. Není pravda, že když jsme na horizontu událostí, tak okolní čas plyne "nekonečně", to vše záleží na rychlosti, kterou v daný moment máme. Každopádně podle teorie relativity víme, že čím větší rychlost tím pomalejší plynutí času (to se dá i snadno dokázat za předpokladu, že rychlost světla je pro všechny pozorovatele konstantní). Tím bychom měli stručně shrnuto pár základních věcí co se týče lezení do černých děr.

Teď jak je to s tím, co je tam nebo co jde ven. Tohle je stále ještě dosti ožehavé téma, ale dá se předpokládat, že uvnitř černé díry je veškerá hmota přeměněna na tu nejelementárnější strukturu. Tj. nejdříve se poruší krystalická struktura a budou jen nahňácané molekuly, následně se molekuly rozpadnou na atomy, jádra se rozpadnou na protony a neutrony, ty se rozpadnou na kvark-gluonové plazma a kdoví jestli se to všechno nakonec nezmění na tu nejjednodušší věc - čistou energii. Ať už je to vevnitř jakkoliv, není pravda, že by to tam bylo nadobro ztraceno. Jeden fyzik objevil záření, které z černé díry vychází. Jmenuje se po něm - Hawkingovo záření. Je to proud vysokofrekvenčních fotonů. Když černá díra nějakou energii vyzáří, samozřejmě tu energii ztratí. Laicky řečeno pokud ji nebudeme krmit, umře nám hlady. Vědcům už se v laboratořích podařilo vytvořit miniaturní černé díry, které však ve zlomku sekundy zanikly, protože vyzářily veškerou svou energii. Kdyby nic nevyzařovaly, asi bychom tu už nebyli

Toť asi vše k černým děrám, pokud by někdo ještě něco chtěl vědět, klidně se na mě obraťte... ale spíš na ICQ než přes PM, moc často tu nebývám.

Ty se v tom celkem vyznáš četl sem i teorii podle který dříve či později unikne z černé díry nějaká částice a když unikne jedna teoreticky se sníží její hmotnost a můžou uniknout třeba další dvě a takhle to jde dokud neuniknout všechny a potom se černá díra vypaří.

Netušim jak dlouho existuje černá díra pokud je tahle teorie nesprávná, ale taky se vypaří a řekl bych že je to doba delší než je stáří současnýho vesmíru.