A už je to tady! Genetika nezná mezí!

Vědci vytvořili syntetickou kopii živého organismu

Má objevitel právo na odměnu za své úsilí a do jisté míry genialitu, má mít výhradní právo na využití nových poznatků, nebo mají významné objevy, posouvající hranice lidského poznání, patřit všem, aby mohly být ku prospěchu všech, kdo je mohou potřebovat?


Tyto otázky doprovázejí zatím poslední z vědeckých úspěchů, médii označovaný jako převrat a počátek nové revoluce. Přitom věcná podstata samotné události je prostá a praktickému životu hodně vzdálená: vědci přinutili mikroba s uměle vytvořenou DNA, aby žil a množil se.


„Je to možná začátek nové průmyslové revoluce,“ řekl o svém objevu Craig Venter, ten, kdo před deseti lety v čele jednoho ze dvou vědeckých kolektivů dešifroval lidský genom, „přečetl“ kompletní DNA.


„Může to sloužit k vytvoření nejúčinnějších biologických zbraní, jaké si umíme představit,“ ozval se za tábor skeptiků profesor etiky na univerzitě v Oxfordu Julian Savulescu.


Recept na umělou DNA

Venterův tým rozvinul své předchozí experimenty. Z jednobuněčného mikroba vyňal a pomocí počítačových programů dekódoval chromozomy DNA, která určuje veškeré životní pochody každého organismu. Získal tak technologický návod a podle něj chemicky sestavil části chromozomu a poté složil celou DNA, umělou kopii té přírodní. Syntetickou DNA pak vložil do příslušného mikroba, jemuž předtím přírodní DNA odstranil. Mikrob „oživl“ a začal se množit. Když Venter odchoval miliardu kopií, ohlásil vytvoření syntetického života.
„Jsme nyní schopni vzít syntetický chromozom a transplantovat jej do buňky příjemci, do jiného organismu. Od okamžiku přijetí nového softwaru se buňka začne chovat tak, jak jí to tento nový genetický kód přikazuje,“ komentoval možnosti nové metody.

Nová průmyslová revoluce
„Je to poprvé v dějinách, kdy syntetická DNA plně řídí buňku. Věřím, že se otevírá nová průmyslová revoluce,“ pokračoval. „Jakmile jednou takto přimějeme buňky, aby produkovaly, co jim určíme, mohou nás zbavit závislosti na ropě nebo spotřebovávat emise oxidu uhličitého a tak zvrátit některé ze škod na životním prostředí,“ naznačil dvě nejzajímavější možné cesty využití objevu.

Venter chemicky sestavil chromozom o miliónu genetických písmen. „Vytvořit něco takového je technicky velký problém, protože DNA je lámavá a pracovat s tak dlouhým kusem DNA je velice obtížné“....

Novinky Cz.